Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtnosti v ekonomicky vyspělých zemích. Úlohou lékaře je edukovat pacienta o rizicích spojených se vznikem těchto onemocnění a motivovat ho k případné změně životního stylu.
Vznik a rozvoj srdečně-cévních onemocnění je preventabilní. Mezi ovlivnitelné faktory patří zdravý životní styl, tzn. zanechání kouření, minimální konzumace alkoholu, zdravá strava s omezením živočišných tuků, dostatek fyzické aktivity a vyvarování se nadměrné psychické zátěže.
Rozsáhlý výzkumný projekt provedený odbornicemi ze Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích mapoval znalosti pacientů o této problematice. Výsledky šetření zahrnovaly odpovědi od téměř dvou tisíc respondentů starších 40 let.
Edukuje lékař dostatečně?
V rámci výzkumu bylo zjišťováno, kdo občany edukoval o preventivních opatřeních. V 70 % dotazovaní uváděli, že je edukoval lékař, sestru uvedla čtvrtina občanů. Více než polovina respondentů dále sdělila, že je lékař edukoval o nutnosti změny životního stylu v oblasti výživy, naopak se čtvrtinou občanů lékař o této problematice nehovořil. Frekvence takto zaměřených hovorů se zvyšuje s přibývajícím věkem, významně vyšší je ve věkových skupinách nad 60 let. O zanechání kouření lékař hovořil s 35 % občanů, o problematice omezení stresu s polovinou dotazovaných.
Respondenti dále hodnotili vliv lékaře na změnu jejich životního stylu. Jako velmi dobrý nebo dobrý hodnotila vliv lékařů polovina dotázaných, jako špatný nebo velmi špatný 10 % občanů. S přibývajícím věkem je hodnocení vlivu lékaře pozitivnější. Jako nejméně pozitivní udávali respondenti vliv lékaře na změnu fyzické aktivity.
Data ukázala, že znalosti o prevenci získávají občané nejčastěji od lékaře (76 %). Dále je to od rodiny (40 %) a z internetu (38 %). Méně často jsou zdrojem informací všeobecná sestra (30 %), média (30 %) a přátelé (25 %). Pokud by si občané mohli vybrat zdroj, ze kterého by nejraději získávali informace o zdravotním stavu, jednoznačně (v 80 %) označují lékaře. S přibývajícím věkem roste i preferování sestry a současně klesá preference internetu jako zdroje informací o zdravotním stavu. Celkem 44 % dotázaných souhlasilo s tvrzením, že dostává od zdravotníků písemné materiály o prevenci.
Statisticky nejvíce edukovanou skupinou jsou právě senioři, ačkoli po 70. a zejména 80. roce věku se procento edukovaných snižuje. Senioři nicméně patří mezi nejspokojenější věkovou skupinu s úrovní a obsahem edukace.
Význam edukace lékařem
Změna životního stylu v seniorském věku může omezit výskyt komplikujících a často i život ohrožujících kardiovaskulárních událostí, jako jsou infarkt myokardu či cévní onemocnění mozku. Dále může prodloužit očekávanou střední délku života, oddálit rozvoj disability a omezit výskyt Alzheimerovy choroby. Pokud má senior převzít aktivní úlohu v péči o své zdraví, je zásadní, aby měl kvalitní informace o zdravém životním stylu. Lékaři primární péče mají nepochybně významnou roli v oblasti edukace a prevence. Většina dotazovaných chce přitom získávat informace právě od svého lékaře.
Zdroj: Michálková H a kol. Edukuje lékař seniora dostatečně o ovlivnitelných rizicích kardiovaskulárních onemocnění? Geri a gero 2018: 7(4): 147-151.
Pro více informací navštivte www.mojelekarna.cz
Široká nabídka produktů, profesionální poradenství, skvělé ceny a osobní odběr do více než 270 lékáren ZDARMA při nákupu nad 399 Kč.
