V terapii zvýšených hladin lipidů v krvi se užívají především statiny a fibráty. Ostatní skupiny látek jsou indikovány spíše výjimečně. Hlavními látkami v terapii hypercholesterolémie jsou v současnosti statiny. Blokují syntézu cholesterolu v játrech, což vede k většímu vychytávání cholesterolu z krve ve formě LDL částic a jejich zužitkování v játrech. Navíc mají schopnost stabilizovat ateromové pláty (shluky tuků a buněk na stěnách cév, vzikající při ateroskleróze), čímž působí preventivně proti rozvoji výše zmíněných patologických stavů (infarkt…). Statiny se užívají většinou v jedné denní dávce, v případě simvastatinu vždy na noc. Účinek terapie statiny se zpravidla projeví během několika týdnů.
Hlavním nežádoucím účinkem při jejich užívání jsou poruchy svalů, projevující se jejich bolestivostí a slabostí. Tento jev se s vyšším rizikem vyskytuje u osob ve vyšším věku, se
sníženou funkcí štítné žlázy, předchozím svalovým onemocněním nebo při současném užívání statinů s některými typy antibiotik, antimykotik (léčba infekcí vyvolaných parazitickými houbami) nebo dalších léčiv snižujících hladiny krevních lipidů. Proto, pokud se během léčby statiny objeví bolest svalů, jejich slabost nebo křeče, zvláště v kombinaci s horečkou, malátností nebo tmaým zabarvením moči, je potřeba neprodleně vyhledat lékaře. Statiny jsou kontraindikovány v období těhotenství, kojení, u dětí a osob s aktivním onemocněním jater. V průběhu léčby by měl pacient pravidelně docházet na jaterní testy. Ženy v reprodukčním věku by měly během terapie statiny používat vhodnou antikoncepci. Při užívání statinů je třeba se vyvarovat nadměrného pití grepového džusu a konzumace grepfruitů či pomela. Díky interakci látek obsažených v daném ovoci s určitými enzymy v organismu může dojít ke zvyšování hladin statinů, čímž narůstá např. riziko poškození svalstva. Mezi méně závažné, avšak nepříjemné nežádoucí účinky léčby statiny patří zažívací obtíže (zácpa, nadýmání, bolesti břicha…), které ale většinou za čas odezní. Z látek patřících mezi statiny uvádím např. atorvastatin, simvastatin či rosuvastatin.
Při kombinovaných hyperlipoproteinémiích nebo izolovaně zvýšené hladině triglyceridů v krvi mají význam fibráty (např. fenofibrát). Ty mají schopnost snižovat nejen patologicky zvýšené hladiny cholesterolu, ale i triglyceridů. Jejich přínosem je i určité zvyšování hladiny HDL (tzv. hodného) cholesterolu. Působí přes specifické receptory v jádře buněk a
mechanismus jejich účinku je poměrně složitý. Mezi nežádoucí účinky patří mírné zvýšení rizika vzniku žlučových kamenů, tím, že se zvýší obsah cholesterolu ve žluči, a bolesti
svalstva. Fibráty opět nejsou určeny pro těhotné a kojící ženy a pacienty s poruchou funkce jater nebo ledvin.
Různé typy léčiv lze v terapii hyperlipoproteinémií kombinovat. Kromě zde uvedených skupin existují i další, které jsou ovšem užívány v mnohem menší míře - např. ezetimib snižující
vstřebávání cholesterolu ve střevech. Z přírodních látek mají pozitivní vliv na hladiny krevních lipidů např. vláknina (celozrnné pečivo, zelenina, ovoce), nenasycené mastné
kyseliny (rostlinné oleje, rybí tuk) a rostlinné steroly (brambory, brokolice).
Autor: PharmDr. Tereza Hendrychová, Ph.D.
Pro více informací navštivte www.mojelekarna.cz
Široká nabídka produktů, profesionální poradenství, skvělé ceny a osobní odběr do více než 270 lékáren ZDARMA při nákupu nad 399 Kč.
