Kardiovaskulární onemocnění představují choroby srdce a cév. Patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých státech. V České republice podlehne srdečně-cévním chorobám každý druhý člověk. Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění dělíme na neovlivnitelné (věk, pohlaví, genetika, osobní anamnéza) a ovlivnitelné (fyzická aktivita, životní styl, obezita, kouření). Kardiovaskulární rehabilitace představuje jednu z možností, jak můžeme onemocnění srdce a cév ovlivnit. Jedná se o komplexní proces rehabilitační péče, která pomáhá u nemocných se srdečními chorobami s udržováním jejich optimálního fyzického, psychického, sociálního, pracovního a emočního stavu. Přístup k jednotlivým pacientům je vždy individuální a všestranný, jelikož nezahrnuje pouze fyzickou aktivitu, ale součástí péče je i dodržování zásad sekundární prevence a zdravého životního stylu.
Základem kardiovaskulární rehabilitace je řízená pohybová aktivita o různé intenzitě zátěže. Stanovení intenzity zátěže má zásadní význam pro správnou terapii, protože musí být dostatečná, ale na druhé straně bezpečná, aby pacienta neodradila od pravidelného cvičení. Názory se v odborné literatuře různí, ale je pravděpodobné, že zátěž vyšší intenzity přináší pacientům lepší předpokládaný účinek. Intenzita zátěže se může přibližovat k anaerobnímu prahu (je to bod zlomu, při kterém dochází k podstatnému zvýšení laktátu – kyseliny mléčné – v krvi). Při překročení anaerobního prahu při běhu začínají tuhnout svaly, dochází k zadýchávání a pohyb je čím dál tím náročnější. Překročení anaerobního prahu je v rámci rehabilitace nežádoucí. Pro posouzení intenzity zátěže můžeme použít orientační vyšetřovací metodu – mluvit, zpívat, těžce dýchat. Pokud je pacient schopen při zátěži mluvit, je zátěž přiměřená. Je-li schopen zpívat, tak je nedostatečná, je-li dušný, je zátěž příliš velká. Za optimální považujeme fyzickou aktivitu 3–5× týdně po dobu minimálně 30 minut, ideálně 60–90 minut. Vždy záleží na intenzitě tréninku a aktuálním stavu pacienta. Kalorický výdej by měl postupně dosáhnout minimálně 1000 kcal/týden. Tyto hodnoty můžeme dosáhnout buď intenzivním tréninkem po kratší dobu, nebo méně intenzivním tréninkem po dobu delší. Srovnatelná varianta zátěže, která může být pacienty lépe přijímána, zahrnuje opakované, kratší dobu (10–15 minut) trvající cvičení během celého dne. Tento způsob tréninku označujeme jako intermitentní. Většina rehabilitačních programů je organizována 3× týdně po dobu 2–3 měsíců. Zahájení rehabilitace by mělo následovat co nejdříve (ideálně do 2–3 týdnů) od propuštění z nemocnice.
Průběh pohybové aktivity rozdělujeme na 4 základní fáze. Zahřívací fáze, aerobní trénink, silový trénink a fáze relaxační. Před každou fází je nutné monitorovat krevní tlak a tepovou frekvenci a ptát se na subjektivní pocity pacienta. Zahřívací část je důležitá v rámci prevence poškození kardiovaskulárního a muskuloskeletárního systému. Zahajuje se před aerobním tréninkem. Počáteční zahřátí je zahájeno 10–15minutovou pohybovou aktivitou s menší zátěží. Během cvičení začínáme ideálně od menších kloubů směrem ke kloubům větším, například od prstů na horní končetině po rameno. Zahřívací fáze usnadňuje přechod mezi klidem a pohybovou aktivitou v plné zátěži.
Zahřívací část zlepšuje prokrvení, zvyšuje tonus kosterního svalstva a mění metabolické procesy z klidových hodnot k potřebám, které jsou nutné pro výkon organismu v aerobní pohybové aktivitě. Jako vhodná fyzická aktivita v zahřívací fázi se doporučuje dynamická rozcvička, protahovací cvičení, chůze v pomalejším tempu apod. Aerobní trénink je hlavní část fyzické aktivity kardiovaskulární rehabilitace, zlepšuje sílu i vytrvalost. Zahrnuje cvičení svalstva horních a dolních končetin a svalstva trupu. V rámci aerobní pohybové aktivity se doporučuje trénink na rotopedu, běžeckém pásu, dále steppery a kombinované trenažéry. Pacient ideálně po 10–15minutových intervalech střídá jednotlivé způsoby zatížení. Důležité je také dodržovat symetrické posilování svalových skupin, které lépe odráží potřeby pacienta během fyzické aktivity. Aerobní trénink zlepšuje sílu i vytrvalost. Prvky silového tréninku se zpravidla začleňují po 14 dnech po zahájení aerobní pohybové aktivity. Silové cviky se provádějí plynule a pomalu, ideálně 2 cviky za 5 sekund. Při dobré toleranci zátěže je možné zvýšit intenzitu pohybové aktivity zvýšením zátěže, prodloužením doby cvičení nebo opakováním základního cyklu fyzické aktivity.
Relaxační fáze je důležitá pro stabilizaci oběhového systému a návrat krevního tlaku a tepové frekvence do klidových hodnot. Zvyšuje žilní návrat a slouží jako prevence hypotenze. V rámci relaxační fáze dochází i k odvodu přebytečného tepla, k rychlejšímu odstranění kyseliny mléčné z plazmy a dále se snižuje pozátěžový účinek katecholaminů v plazmě.
Celková doba pohybové aktivity v rámci všech 4 fází kardiovaskulární rehabilitace je cca 60–90 minut, trvání cvičení se vždy určuje dle aktuálního stavu pacienta a jeho možností. Pacientům doporučujeme pohybovou aktivitu i v době, kdy nenavštěvují řízenou rehabilitaci. Jako nejbezpečnější pohybová aktivita ve vztahu k poškození muskuloskeletárního aparátu a výskytu arytmií je chůze. V dnešní době je pacienty velmi vyhledávaná tzv. severská chůze. Technika chůze se speciálními holemi využívá dynamickou práci horních končetin a blíží se technice běhu na lyžích. Udává se, že severská chůze zvyšuje kalorický výdej až o 40 % ve srovnání s běžnou chůzí. Jako další fyzické zatížení se doporučuje jízda na rotopedu či kole, ale i plavání, tenis, basketbal, volejbal. Kardiovaskulární rehabilitace má významný vliv i na psychiku pacienta. Například již během hospitalizace je pacienta nutno uklidnit a informovat o následných procesech. Zde je potřeba pacienta seznámit s průběhem pohybové aktivity, změnou životního stylu a s dalšími prvky sekundární prevence kardiovaskulárního onemocnění. Součástí rehabilitace je i případná pomoc psychologa či dalších specialistů. Pro dosažení optimálního efektu celkové rehabilitace je nutná spolupráce pacienta, jeho kladný vztah k pohybové aktivitě a zároveň i spolupráce s rodinnými příslušníky.
Pro více informací navštivte www.mojelekarna.cz
Široká nabídka produktů, profesionální poradenství, skvělé ceny a osobní odběr do více než 270 lékáren ZDARMA při nákupu nad 399 Kč.
