Nespavost je častým problémem u starších lidí. Mezi nejčastější příčiny patří bolest, stres, nepravidelný režim a nesprávné stravovací návyky. Léčba nespavosti by pak měla být komplexní a začít co nejšetrnějšími prostředky.
Nespavost způsobená léky
Příčinou nespavosti může být nesprávné nastavení léčby nebo jejich vedlejší účinky. Zejména v případě více užívaných léků je třeba pátrat po možných interakcích a vedlejších účincích léčby.
Užívání diuretik večer působí močopudně v nočních hodinách a budí člověka i několikrát za noc. Tyto léky je proto vhodné podávat ráno.
Stejně tak by se měly ráno užívat léky zvyšující prokrvení mozku, podávané například po cévní mozkové příhodě, které zvyšují bdělost. Kofein není jen součástí kávy, ale nachází se také v řadě volně prodejných léků proti bolesti. I zde je třeba mít na mysli, že účinek může přetrvávat déle a zhoršovat usínání. Podobně je tomu u takzvaných nootropik, jako je piracetam nebo přípravky s ginkgo bilobou. Léčiva na chřipku zase mohou obsahovat fenyefrin nebo pseudoefedrin s povzbudivými účinky.
Poruchy spánku mohou způsobovat rovněž některá antidepresiva, která stimulují CNS. Patří sem léky s účinnými látkami, jako je moklobemid, venlafaxin, paroxetin, citalopram a další. Nespavost může být způsobena i užíváním antiparkinsonik, kam patří L-dopa, amantadin, bromokriptin či pergolid. Z dalších skupin léků mohou zapříčiňovat nespavost antiastmatika (salbutamol, salmetrol, formoterol), betablokátory či léky na vysoký tlak – antihypertenziva.
Léčba nespavosti
V léčbě nespavosti je nejvhodnější začít s léčivem, které nemá tak výrazný hypnotický účinek, ale je šetrnější. Jednou z možností je hořčík, který je součástí řady přípravků jako Magnosolv, MagneB6 Magnesii lactici, Magnerot apod. Na některé starší pacienty má dobrý vliv podávání bylinných extraktů a čajů. Uplatňují se silice z rostlin, jako je meduňka, levandule, máta, kozlík, mučenka nebo chmel. Naopak extrakt z třezalky tečkované se u seniorů nedoporučuje.
Své místo v léčbě nespavosti mají dále tzv. Z-látky jako zoplidem či zopiclon. Při jejich podávání je potřeba začít s nižší dávkou, například půlkou tablety před spaním, pokud se spánek nedostaví, vzít druhou půlku. Benzodiazepiny je třeba užívat s opatrností a nejlépe jen po krátkou dobu, neboť jsou návykové. Senioři by neměli užívat benzodiazepiny s dlouhým eliminačním poločasem, jako je diazepam, clonazepam či klobazam. V individuálních případech lze podávat alprazolam, bromazepam či oxazepam.
Nespavost bývá často spojena s depresí. V tomto případě je na místě podávání antidepresiv, doporučují se však látky s hypnotickým účinkem, například trazodon či mirtazapin.
U seniorů s Parkinsonovou či Alzheimerovou nemocí nebo u hospitalizovaných pacientů, kde je přítomen noční neklid a zmatenost, jsou indikována antipsychotika se sedativním účinek – například melperon či tiapridal.
Sedativní účinek mají také některá antihistaminika jako promethazin, dimentinden, bisulepin či hydroxyzin.
V neposlední řadě můžeme zmínit účinek melatoninu, který upravuje biorytmy a zlepšuje tak i spánek.
Zdroj: Neuschlová L. Nespavosť u seniorov z pohľadu klinického farmaceuta. Geri a gero 2018; 7(2): 79-81.
Pro více informací navštivte www.mojelekarna.cz
Široká nabídka produktů, profesionální poradenství, skvělé ceny a osobní odběr do více než 270 lékáren ZDARMA při nákupu nad 399 Kč.
