Počet nemocných s demencí narůstá. Kognitivní poruchy (poruchy poznávání), které toto onemocnění provází, však nemusí být potvrzením demence. Zhoršení kognice může být symptomem i řady jiných onemocnění, kde porucha kognice nemusí být nezvratná.
Příčiny poruch kognice
Demence je onemocnění, při němž dochází ke zhoršení paměti, intelektu a jiných tzv. kognitivních funkcí, stejně jako ke zhoršení duševních funkcí. Nemocní trpívají poruchami pozornosti, soustředění a nálady, v pozdějších stadiích dochází i ke změně osobnosti a rozpadu celkové soudržnosti psychických funkcí.
Porucha kognice však nemusí být projevem Alzheimerovy choroby či jiné demence. Může provázet také další onemocnění mozku, například Parkinsonovu a Huntingtonovu nemoc nebo roztroušenou sklerózu. Stejně tak může být důsledkem infekční choroby, srdečního jaterního či ledvinového selhání, onemocnění dýchacích cest nebo pokročilého nádorového onemocnění. Na rozvoji kognitivních poruch se dále podílí různé „medicínské“ vlivy, například užívání více léků – jejich nežádoucí účinky a interakce.
Příklady mylné diagnostiky demence
O skutečnosti, že za poruchou kognice mohou stát různé zdravotní stavy, svědčí několik vybraných příkladů, které řešili lékaři-geriatři ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.
1. případ
87letý muž byl poslán praktickým lékařem na ambulanci III. interní gerontometabolické kliniky pro slabost, malátnost, zvracení, nechutenství, průjem a opakované pády. Nemocný trpěl ischemickou chorobou srdeční, léčil se s arteriální hypertenzí a byl sledován urologem pro chronickou infekci močových cest. Z dalších diagnóz byla uvedena senilní demence. Během hospitalizace byla upravena léčba (vysazeno diuretikum a digoxin s podezřením na digitalisovou intoxikaci). Pacient byl po l4 dnech propuštěn v kompenzovaném stavu domů.
2. případ
83letý pacient byl přijat pro kolapsový stav, dehydrataci a zmatenost k úpravě vnitřního prostředí a korekci léčby. Hodnoceno jako senilní demence. Nemocný se léčil s hypertenzí, selháním ledvin, chronickou obstrukční chorobou plicní, byl po operaci prostaty. Po úpravě terapie a rehydrataci došlo k normalizaci vnitřního prostředí, vymizela zmatenost a pacient zcela orientován odešel do domácího ošetření.
3. případ
80letá pacientka byla přivezena na ambulanci pro celkové zhoršení stavu. Dominovala slabost a porucha paměti. Dosud se s ničím neléčila. Při vyšetření neodpovídala adekvátně na dotazy, byla zmatená, neklidná. EKG vyšetření prokázalo významnou srdeční arytmii. Následně provedena implantace kardiostimulátoru a po dvou měsících byla pacientka propuštěna domů veselá a spolupracující.
4. případ
Syn pacientky žádal překlad z Neurologické kliniky, protože se mu nezdál matčin stav. Byl přesvědčen, že se nejedná o demenci, která jí byla diagnostikována. Údajně byla pacientka ještě nedávno zcela při smyslech. Pak začala zvracet, měla bolesti břicha, byla zmatená. Stav hodnocen lékaři jako dyspeptický syndrom u pacientky s demencí. Pacientka byla přeložena do speciálního zařízení pro demence. Zde došlo k dalšímu zhoršení, v němž dominovalo zvracení a bolesti břicha. CT vyšetření břicha potvrdilo uskřinutí kýly. Pacientka byla operována, po 3 měsících došlo k výraznému zlepšení nejen somatického, ale rovněž psychického stavu.
Poučení a doporučení
Při zhoršení kognice, zejména u starších u seniorů, je třeba mít na mysli nejen možný rozvoj demence, ale také souvislost s jiným onemocněním či nevhodnou léčbou a jejími nežádoucími účinky. Každý takový pacient by měl být vyšetřen geriatrem nebo internistou, při dominující neurologické symptomatologii též neurologem a v případě psychických poruch (deprese, bludy, halucinace apod.) třeba neopominout ani vyšetření psychiatrické.
Zdroj: Jurašková B a kol. Porucha kognice není vždy demence. Geri a gero 2017; 2.
Pro více informací navštivte www.mojelekarna.cz
Široká nabídka produktů, profesionální poradenství, skvělé ceny a osobní odběr do více než 270 lékáren ZDARMA při nákupu nad 399 Kč.
