Jak posuzujeme soběstačnost ve stáří: ADL, IADL a další testy
V geriatrii posuzujeme soběstačnost pomocí různých škál. Hovoříme o škálách základních a instrumentálních aktivit denního života (ADL a IADL). Zatímco omezení v některých instrumentálních aktivitách denního života (instrumental activities of daily living, IADL) vede ke zhoršení kvality života seniora, ale nepředstavuje ještě potřebu každodenní péče druhé osoby, omezení v základních aktivitách denního života (activities of daily living, ADL) již takovouto potřebu představuje. Údaje o nesoběstačnosti jsou v mnoha zemích Evropské unie nedostatečné, nicméně na základě některých dat je možné odhadnout, že v České republice žije asi 500 000 lidí starších 65 let s omezenou soběstačností v IADL a celkem asi 150 000 lidí starších 80 let s omezenou soběstačností v ADL. Základní (bazální) aktivity denního života Pod tímto pojmem rozumíme základní sebeobslužné aktivity, jejichž porucha vypovídá o potřebě ošetřování. Jedná se o samostatné provedení hygieny, samostatné oblékání, používání toalety, kontinenci, schopnost přesunu a pohybu v rámci obydlí a samostatné jídlo.
Test aktivit denního života podle Barthelové
V současné době používáme spíše modifikovaný test aktivit denního života dle Barthelové. Ten zahrnuje deset položek ohodnocených příslušnou bodovou hodnotou (najedení a napití, oblékání, osobní hygiena, koupání, kontinenci moči, kontinenci stolice, použití WC, chůze po schodech, přesun z lůžka na židli či vozík, chůze po rovině). Z výčtu těchto základních sebeobslužných aktivit vyplývá, že vypovídají o základní sebeobsluze, ale nikoli o schopnosti žít zcela samostatně, bez pomoci a vyrovnat se s nástrahami každodenního života. O těchto schopnostech vypovídají testy instrumentálních aktivit denního života. Testy instrumentálních aktivit denního života Testy instrumentálních aktivit denního života existují v mnoha různých podobách, známá je například Lawtonova „Instrumental Activities of Daily Living Scale“ (IADL), která hodnotí následující schopnosti (v jejich dílčích úkolech):
- Telefonování
- Nakupování
- Příprava jídla
- Vedení domácnosti
- Praní
- Samostatná doprava
- Samostatné užívání léků
- Nakládání s penězi
Škála FDS (Functional Dementia Scale) hodnotí stupeň postižení instrumentálních aktivit denního života v důsledku kognitivního postižení. Posuzování soběstačnosti v geriatrii je stejným celostním pohledem na pacienta, jako je funkční hodnocení nezávislosti FIM (Functional Independence Measure), které se používá zejména v rehabilitačním lékařství. FIM posuzuje na základě dílčích kritérií schopnost osobní hygieny, jídla a kontinence, přesunů a lokomoce, komunikace a sociálních schopností. Není podstatné, kterou z metod použijeme, každá z nich pomůže získat lepší a ucelenější pohled na pacienta, než nám jej může poskytnout pouhý soubor diagnóz.
Posuzování kognitivních funkcí
Dalším důležitým aspektem pohledu na geriatrického pacienta je stav jeho psychických a zejména kognitivních funkcí a úrovně depresivity. Užitečná a neprávem opomíjená je v tomto případě geriatrická škála deprese.
Test MMSE
Nejčastěji používaným testem kognitivních funkcí je test MMSE (Mini Mental State Examination). Tento test je třeba považovat za orientační, nicméně je nejčastěji používán jak v diagnostice, tak ve výzkumu. Pacient může v testu dosáhnout maximálně 30 bodů, které hodnotí úkoly z různých oblastí:
Orientace:
- Zapamatování, pozornost a počítání
- Výbavnost paměti
- Pojmenování obecně známých předmětů
- Opakování jednoduchého rčení
- Třístupňový příkaz
- Čtení a vyhovění příkazu
- Napsání věty, obkreslování obrazce
Z výsledků MMSE vychází také indikace léčby Alzheimerovy choroby pomocí kognitiv. Zde je třeba podotknout, že se jedná o velmi problematický postup, který má mnohá úskalí (jejich objasnění je však nad rámec možností našeho sdělení). I přes tyto výhrady se ale jedná o test, který je relativně jednoduchý, spolehlivý, a proto často užívaný.
Test hodin
Elegantním orientačním testem je test hodin, kdy je pacient vyzván, aby do kruhu o poloměru 10 centimetrů nakreslil hodinový ciferník. Dále je požádán, aby vyznačil polohu ručiček v určité hodině. Pro hodnocení tohoto testu existuje mnoho schémat a bodovacích systémů, ty však nejsou příliš nutné, protože výsledek pacientova snažení vidíme na první pohled. Test hodin je také užitečný pro srovnání pacientova výkonu v čase, který můžeme velmi jednoduše dokumentovat. Za normální nález považujeme, když si pacient správně rozvrhne střed a polohu jednotlivých číslic a správně vyznačí polohu ručiček v určitou hodinu. Přestože moderní doporučení tento nástroj jako screening demence již nezařazují, uvádíme jej zejména proto, že jej snadno uskutečníme i „v terénu“, kde jiné testy nemusíme mít po ruce.
Komplexní geriatrické hodnocení (CGA)
CGA (z anglického comprehensive geriatric assessment) slouží k definování rizik, potřeb a priorit pacienta potřebných pro výběr odpovídajících zdravotních a sociálních služeb. Tento funkčně intervenční přístup prosazovala již M. Warrenová ve Velké Británii v polovině minulého století, a to s cílem dosáhnout funkčního posouzení pacienta (v zařízeních dlouhodobé péče), které bylo následováno rehabilitační intervencí tam, kde to bylo zapotřebí.
Komplexní geriatrické hodnocení zahrnuje:
- Klinické vyšetření
- Zhodnocení fyzické výkonnosti a soběstačnosti
- Posouzení duševního stavu
- Objektivní šetření v místě bydliště (sociální vztahy, úroveň bydlení)
Klinické vyšetření je pak doplněno screeningem rizikových faktorů (smyslové postižení,
inkontinence, poruchy rovnováhy nebo malnutrice).
Holmerová I, Jurašková B, Zikmundová K: Vybrané kapitoly z gerontologie. Praha, EVerlag, 2007.
Pro více informací navštivte www.mojelekarna.cz
Široká nabídka produktů, profesionální poradenství, skvělé ceny a osobní odběr do více než 270 lékáren ZDARMA při nákupu nad 399 Kč.
